Dílo Karla Kramule (1920 -1994 )
Karel Kramule ve výstavní síni Suchardova domu v Nové Pace
Dílo novopackého rodáka, akademického malíře Karla Kramuleho se mělo otevřít veřejnosti ve výstavní síni Suchardova domu již v roce 2020, ke sto letům od jeho narození (7. 9. 1920). Poté jsme se pokoušeli toto setkání uskutečnit počátkem roku 2022, ale doba tomu tak chtěla, a tak dílo Karla Kramuleho přivítáme u nás až počátkem letošního podzimu. Vernisáž proběhne 9. září 2022.
Jeho příběh je příběhem člověka, který se věnoval kresbě, malbě, umělecké grafice, výstavní scénografii a průmyslovému designu. Jeho dílo je známé nejen u nás, ale i v zahraničí.
V Nové Pace, kde jeho příběh začíná, se vyučil v bývalé Fabiánově tiskárně sazečem, typografem. Poté absolvoval zlínskou Školu umění, která se otiskla do jeho životní pouti. Navazuje zde spolupráci s architektem výstavního oddělení firmy Baťa Josefem Jiřičným. Pak se vydává na studie na Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze, obor monumentální malba u profesora Josefa Kaplického.
Poté působí ve výstavním oddělení podniku zahraničního obchodu Centrotex a stává se autorem nebo spoluautorem výstavních expozic na mezinárodních veletrzích ve Stockholmu, Izmiru, Bruselu a Miláně. Pobývá se svou rodinou v Iránu, na velvyslanectví v Teheránu, aby se opět navrátil a realizoval různé expozice pro české podniky zahraničního obchodu.
V době normalizace se stáhnul z veřejného života a zahrada jeho ateliéru (číslo popisné 223/40) přímo pod Pražským hradem se stává místem zajímavých setkání. Kdo ji tenkrát navštívil, zůstává mu v paměti obraz pnoucí vinné révy, ovocných stromů, které vítaly nejen návštěvníky, ale i umění.
Byla to taková oáza umění uprostřed „té šedi“, stejně jako nedaleko od něho na Novém Světě „U Zlatého beránka“ ateliér Miloše Kurovského, před ním zde měl ateliér Milan Knížák. A o kus dál tvoří své dílo animátor a výtvarník Jan Švankmajer. Takových „míst pospolitosti“ bylo více. Někdy tam byl člověk přizván, jindy se tam ocitl zcela náhodou…
Zde v části Malé Strany, „pod sídlem moci“, „nedaleko schodů“ se rodily abstraktní malby i perokresby… Jako pocta tomuto místu, tedy Malé Straně, která v sobě nese nespočet příběhů, vzniká ve spolupráci s básníkem Karlem Peckou bibliofilie básnických miniatur, kterou právě Kramule ilustruje.
Nakonec v samizdatu Peckových Malostranských humoresek vystupuje Karel Kramule v povídce Garden-party s vernisáží jako „pan Kryštof.“ Později povídky vycházejí u Škvoreckých v Torontu a povídka Garden-party s vernisáží byla po roce 1989 zfilmována.
Závěrem nechávám promluvit spisovatele Karla Pecku právě díky této povídce, v níž vystihl dílo Karla Kramuleho. A stejně jako on mistrně slovem otevřel neopakovatelnou atmosféru tehdejší Malé Strany, tak Karel Kramule ji v části své tvorby zachytil obrazem.
Proto otevírám Peckovu povídku Garden-party s vernisáží, kde mistr vystupuje jako „pan Kryštof“. Domnívám se, že poetika slov spisovatele Karla Pecky plně vystihuje jeho tvorbu :
„Promiňte, Mistře, ale jakou technikou je to vlastně děláno? Původní kresby to nejsou a klasická grafika taky ne, jak se mi zdá.“
„Máte pravdu, pane docente, ta technika se nazývá serigrafie čili sítotisk,“ vysvětlil pan Kryštof. „Originál se přenese na speciální tkaninu, kterou se pod tlakem protlačuje barva.“
„Ty kopie mají ale výbornou kvalitu,“ ocenil pan docent.
„Záleží hodně na materiálu, na barvách. Ve skutečnosti je to grafický list zhotovený pouze odlišnou technikou.“
Obrazy představovaly malostranské motivy střech a komínů, úseky ulic, schodů a náměstí, domy, chrámy a jejich okna. Z odstupu vypadaly jako černobílé fotografie, teprve při bližším pohledu se projevilo, že každý detail až po dlažbu je vytvořen z jemné tkáně čar a šrafování. Každý jednotlivý obraz svědčil o mimořádné trpělivosti a pracovitosti kreslíře a paní Ela se na to také otázala:
„Kolik těch čáreček musíte udělat, aby vzniknul na příklad takový pohled?“ ukázala na záběr domu „U Dvou slunců“ z nadhledu.
„Osmdesát až sto tisíc, přibližně,“ odpověděl pan Kryštof. „Ale v tom to samozřejmě nespočívá.“
Karel Kramule u nás nevystavuje poprvé, navrací se k nám. Roky 1980 a 1990, to byla ta předešlá setkání v Suchardově domě. Bude to tedy třetí setkání s ním, výstava se vám otevře vernisáží ve výstavní síni Suchardova domu v pátek 9.9. 2022 v 17:30.
Výstavní síň Suchardův dům, 10.9. – 23.10. 2022
Ivo Chocholáč
