Suchardův dům

  • sucharduv-dum-144
    Suchardův dům
  • sucharduv-dum-145
  • sucharduv-dum-142
  • sucharduv-dum-143
  • sucharduv-dum-147
  • sucharduv-dum-148
  • sucharduv-dum-146

Městské muzeum v Nové Pace bylo založené teprve v roce 1908, ale může se pochlubit zajímavými expozicemi. Většinu návštěvníků lákají expozice Klenotnice drahých kamenů a Spiritismu v Podkrkonoší, které jsou umístěné v nedávno postavené budově. Hned přes ulici Vás jistě zaujme Suchardův dům, dostavěný v novorenesančním slohu v roce 1896. Na výzdobě domu i přilehlé dílny se podíleli členové známého sochařského rodu Suchardů. (Antonín Sucharda, Stanislav a Vojtěch Sucharda, Anna Suchardová Boudová). Svůj smysl pro humor prokázali umístěním vtipných a moudrých úsloví. Jistě není náhodou, že právě v této budově je umístěna historická expozice muzea a prostory, kde jsou pořádány výstavy řady umělců, kteří pocházejí z Nové Paky.

Zakladatelem umělecké tradice rodu Suchardů byl Jan Sucharda starší, který se narodil v roce 1770. Možná tomu nebudete věřit, ale od té doby dodnes trvá výtvarná rodinná tradice. Suchardové nejdříve tvořili pomníky, náhrobky, sochy, betlémy i loutky. Nejslavnějším ze Suchardů byl Stanislav Sucharda (1866 – 1916) – autor pomníku Fr.Palackého v Praze. Jeho mladší bratr Vojtěch (1884 – 1968) je autorem apoštolů pro Staroměstský orloj v Praze, vytvořil 250 hlavic pilířů v chrámu svatého Víta v Praze a založilo scénu „Říše loutek“. Jejich sestra Anna Boudová byla matkou známého ilustrátora Cyrila Boudy. Suchardova dílna měla vliv i na další umělce z Nové Paky – ak. malíře Josefa Tulku (výzdoba Národního divadla v Praze, ak. sochaře Bohumila Kafku (socha Jana Žižky v Praze), ale z Nové Paky pocházejí akademičtí malíři Čílové, Otakar Zemina, Božena Kuhnová – Hliněnská a proslulí členové Skupiny 42 – malíř František Gross. Fotograf Miroslav Hák, sochař Ladislav Zívr a mnozí další. Ve výčtu jmen bychom mohli ještě dlouho pokračovat, můžeme si připomenout osvícenecké pavlána a editora Františka Faustina Procházku, filologa Jindřicha Niederle, skladatele první tištěné polky Františka Matěje Hilmara, spisovatele J.K. Šlejhara, básníka Jana Opolské, kartografa Matěje Semíka, mineraloga Karla Tučka… . Z nedalekých Úbislavic pochází filolog Jan Gebauer, z Brda spisovatel Josef Kocourek… .

V historické expozici muzea se seznámíte na konkrétních ukázkách se skutečně pozoruhodnou minulostí a kulturní atmosférou města, na kterou měly vliv výrazné povahové vlastnosti obyvatel, charakter krajiny a cosi mezi nebem a zemí. To se odráželo jistém podivínství, kdy vedle sebe plynuly zcela protichůdné jevy.

V expozici si uvědomíme mocný vliv pavlánského kláštera a kostela z doby, kdy Nová Paka byla významným poutním místem a příslušnost poddanského města k hradu Kumburk. Město i okolí bylo zajímavé roubenou lidovou architekturou, pískovcovými plastikami, ale také malovaným nábytkem, hrnčířskými výrobky, modrotiskem, betlemářstvím, perníkářstvím, loutkářstvím, ale i malířskými a sochařskými dílnami. Novou Pakou proslavil také spiritismus vydáváním knih v nakladatelství „Spirit“ a časopisů „Posel záhrobní“ Karla Sezemského , ale na druhé straně třeba motorismus osobností závodníka Antonína Vitvara a pořádáním autocrossových závodů ve Štikovské rokli.

Expozice muzea Vás snad zaujmou, ale rozhodně budou inspirací pro cesty městem i širokým okolím.