Otakar ČÍLA – obrazy

Před 40. lety zemřel malíř Otakar Číla

O tom jak úžasné množství výtvarníků má své kořeny v Nové Pace je asi zbytečné psát. Pozoruhodný úkazem jsou však i výtvarné rody. Jistě nejznámější jsou Suchardové a Mádlové, ale pro mě jsou unikátní Čílové. Moc případů asi ve světě výtvarné umění nenajdete, aby tři bratři byli akademickými malíři. Pocházeli ze třinácti dětí z nichž se jedenáct dožilo dospělosti a narodilyse v našem městě. Číly ( mimochodem někde jsem četl, že příjmení Číla snad vzniklo z přídavného jména čilý a v nářečí to prý byl výraz pro včelu, což by se pilnost k našim malířům hodilo) proslavili hlavně zmínění malíři. Mikuláš Antonín Číla (1883 – 1983) byl akademickým malířem a generálem – dožil se  sta let, Bohumír Číla ( 1885 – 1973), akademický malíř a restaurátor zhotovil vedle řady jiných věcí kopii Mánesova kalendária na Staroměstském orloji. Konečně se dostáváme k nejmladším z bratrů malířů. Otakar Číla (1894 – 1977), akademický malíř se narodil v Nové Pace 10. března 1894. Po ukončení povinné školní docházky se po čtyřech letech v roce 1913 vyučil malířství obrazů u Josefa Mühla (1877 – 1938). Ještě v tomto samém roce složil úspěšně zkoušky na pražské Akademii umění. Po ročním studiu však přišla 1. světová válka a mladý budoucí malíř byl odvelen na frontu do Karpat, kde v r. 1915 přešel do ruského zajetí a dobrovolně se přihlásil do srbské armády. O dva roky později vstoupil do československých legií v Rusku a byl přidělen k osvětovému odboru jako malíř a ilustrátor. V r. 1919  přešel k typografickému oddělení československého generálního štábu v Irkutsku. V té době vypracoval návrhy na poštovní známky čs. legií, ilustroval humoristický časopis Houpačka a také portrétoval. Počátkem r. 1920 byl velitelstvím čs. armády vyslán na roční studijní pobyt do Číny a Indie, odkud si přivezl řadu námětů, poznámek a exotických sbírek. Práce z jeho cest byly vystaveny v Nové Pace o Vánocích v r. 1922. Část obrazů s  touto tématikou byla zakoupena Památníkem národního odboje v Praze. Musíme si uvědomit, že Otakar Číla se vrátil z velké války a cest po více než šesti letech. Mohl mít krásné a bezpečné postavení, ale odložil uniformu nadporučíka a vrátil se schutí ke studiu na Akademii výtvarného umění v Praze, které ukončil v roce 1922, ale další tři roky sudoval na speciálce u prof. Vratislava Nechleby – mimochodem právě pan prof. Vratislav Nechleba byl později kmotrem syna Otakara Číly, našeho přítele Vratislava Číly (1929 – 2001). V r. 1926 byl Otakar Číla vyslán Maxem Švabinským na cestu do Albánie ke studiu národních typů pro výzdobu albánského parlamentu, portrétoval albánského krále Ahmeda Zogu, navrhl nejvyšší albánské vyznamenání. Albánii pak ještě navštívil dvakrát. Musím se také zmínit, že vytvořil zajímavé portréty členů rodiny Antonína Dvořáka, ministra  Vavra Šrobára …. Stále častěji se však začínaly objevovat obrazy s tématikou přírody a loveckých námětů. Stalo se tak po jeho návratu do Nové Paky, kde měl dokonce svůj revír a dosáhl v malbě s loveckou tématikou uznávaného mistrovství. Pak přišla 2. světová válka a Otakar Číla se zapojil do odbojové skupiny Obrana národa. V květnu 1945 se stal okresním vojenským velitelem města. Zdálo by se, že přežil dvě světové války a bude pohoda, ale opak byl pravdou. Po vykonstruovaném procesu na základě provokace Stb se synem Vratislavem, byl zatčen a vyslíchán s dalšími členy rodiny. V r. 1949 byl uvězněn a z vězení byl propuštěvn v r. 1957 po přímluvách několika významných umělců. Je paradoxem, že jako spoluzakládající člen Svazu výtvarných umělců nebyl, přes různé přímluvy výtvarníků, znovu do Svazu výtvarných umělců přijat, takže nemohl ani vystavovat. Nevzalo mu to chuť k malování a především obrazy s loveckou tématikou tvořil ve více replikách. O tyto obrazy je překvapivě veliký zájem. Podlomené zdraví však vykonalo své a svůj poslední obraz v r. 1971 už nebyl schopen dokončit. Měl prý název „Cesta do neznáma“. Otakar Číla zemřel po dlouhé nemoci 28. března 1977. Paní Blanka Čílová zorganizovala v r. 2004 výstavu s touto tématikou v tehdy nově otevřené galerii v Goltzově tvrzi v Golčově Jeníkově. V r. 2014 vyšla obsáhlá kniha s řadou reprodukcí pod názvem:Otakar Číla – Obrazy. Jejími autory jsou Ing. Zdeněk Auerswald a Roma Šlechta, vyšlo v nakladatelství Lesnická práce, 2014. Co napsat závěrem? Život i práce Otakara Číly odrážejí složité 20. století, jeho paradoxi i zvláštnosti našeho města, byl by to dlouhý příběh, který v tomto článku nemohu obsáhnout. Jsem rád, že v r. 1991 po dlohých 42 letech, byly obrazy Otakara Číly v Nové Pace vystaveny. Bylo dobré, že to bylo v Suchardově domě, na který malíř rád vzpomínal, stejně jako na dětské přátelství s Vojtou Suchardou. Dluh tomuto umělci splatila Nová Paka tím, že mu bylo v r. 1998 uděleno in memoriam čestné občanství. V letošním roce se mohou přátelé obrazů Otakara Číly na výstavu jeho obrazů v Suchardově domě.

Miloslav Bařina