Dle Masarykova slovníku naučného je na straně 546 uvedeno pod heslem Sezemský Karel následující: “(*1860 v Mariacellu v Štýrsku), český spisovatel a nakladatel v Nové Pace , jeden z hlavních vůdců a organisátorů českých spiritistů, od 1891 redaktor Spiritistické knihovny, 1900 redaktor Posla záhrobního v Praze, od roku 1901 v Hrabačově u Jilemnice, od 1904 v Nové Pace. Sp.: Hlavní základy frenologie (1922), Nebezpečí v spiritismu (1930).”
Jeho působení jako nakladatele edice “Spirit” a časopisu “Posel záhrobní” v Nové Pace. Narodil se 27.10.1860 ve 4 hodiny ráno ve Štýrsku v poutním městečku Maria Zell v čp.53 a zemřel 30.11.1936 v 19 hodin v Nové Pace. Jeho rodiče byli Češi. Otec pracoval jako krejčí ve Vídni. Matka se po otcově smrti odstěhovala do jejího rodiště do Veselí nad Lužnicí. Před tím se ještě vyučil rukavičkářem a pouzdrařem, žádné jiné vzdělání neměl. Se spiritismem se seznámil po různých životních peripetiích v Praze. Tady přijal místo v jednom velkoobchodě v Karlíně a později pracoval ve zlatnickém a hodinářském obchodě. Při této práci přišel do styku s různými lidmi. V roce 1885 navštívil Karel Sezemský jednu chudou rodinu, jejíchž otec, povoláním zámečník byl z továrny propuštěn, neboť těžce onemocněl tuberkulózou. Tento muž Karla Sezemského seznámil s učením spiritistickým. Po počátečním odmítnutí v kroužku spiritistů “Na Poříčí” začal Karel Sezemský vlastní pokusy na základě zapůjčené literatury. Začíná zasílat různé příspěvky do Janečkovy “Hvězdy záhrobní” a Píchova “Života”. V roce 1897 zahajuje svou literární činnost, převzal přerušená díla redakce “Hvězdy záhrobní” a počal vydávat “Spiritistickou knihovnu” pod změněným názvem edice “Spirit” a v roce 1900 počal redikovat časopis Posel záhrobní, který bez přerušení vycházel až do roku 1939. V Praze se také seznamuje se slečnou Marií Ledvinkovou (10. 10. 1866 v Praze), se kterou byl oddán u Sv.Františka v Praze 16. 11. 1890. Zde vyženil dceru Jindřišku Helenu Ledvinkovou (narozenou 27. 5. 1888 v Praze 2 ,+ ?) V roce 1901 se odstěhoval do Hrabačova u Jilemnice kam převedl edici “Spirit” i časopis “Posel záhrobní”. Začal organizovat spiritisty z podkrkonošských vesnic a samot. Prožíval častou persekuci hnutí, četníci mnohokrát navštívili jeho redakci. Navázal kontakty též se slezskými spiritisty z Radvanic. Roku 1904 zvolil za své bydliště Novou Paku a tím i redakce edice “Spirit” a “Posla záhrobního” přesídlila do Nové Paky na Vinohrady do domu č.p.495 v ulici Čelakovského. Na samotě za Štikovem pak koupil 9. 3. 1907 pozemek mezi lesy spolu s Josefem Čivrným. Zde postavili dům, kde se dodnes říká “Na duchárně”, ve kterém napsal převážnou většinu svých prací. Na tomto místě se snažil také založit společnost spiritistické hospodářství (komunu po vzoru ruských duchaborců – L. N. Tolstoj). Chtěl zde připravovat lidi ke společnému životu po způsobu prvých křesťanů a vytvořit zde též magnetické lázně. Tato myšlenka se však ukázala jako předčasná. Proto místo opustil a samotu za Štikovem prodal. Kromě různých publikací vydával pravidelně každý měsíc časopis “Posel záhrobní”. Navázal kontakty se spiritistickými kroužky v Rakousku, Německu, Jugoslávii a ve Francii. V redakci pracovali jenom rodinní příslušníci: pan Karel Sezemský, jeho manželka Marie Sezemská, sestra manželky Jindra a adoptivní dcera Vlasta Sezemská. Všichni byli věřící, ale k žádné církvi se nehlásili. Knihy a časopisy byly tištěny v tiskárně pana Fabiána (č.p.491), pana Riedla (č.p.591) a u pana Glosse v Semilech. Karel Sezemský byl svým založením apolitický, za Rakouska – Uherska byl dokonce zavřen za odepření vojenské služby. Byl pochopitelně abstinentem, vegetariánem a nekuřákem. V Nové Pace neměl mnoho přátel, občas si pohovořil s inspektorem Fr. Jirutkou a dalšími. První veřejnou přednášku na téma Spiritismus uskutečnil v Nové Pace v roce 1903 v hotelu Mach na podnět a pozvání sochaře Antonína Suchardy mladšího a školního inspektora Fr. Jirutky. 3.dubna 1904 se konala první schůze stoupenců spiritismu v Nové Pace pod vedením Karla Sezemského. Následovala potom řada seancí i veřejných přednášek Karla Sezemského v Nové Pace, okolí, ale i na dalších místech.
V roce 1904 vydává Okresní hejtmanství v Nové Pace zákaz pořádání jakýchkoliv spiritistických schůzí. Tomuto zákazu předcházel zákaz Hejtmanství okresu jilemnického vydaného v roce 1902. Zákaz zní následovně: “V základě paragraf 7.Císařského nařízení ze dne 20.dubna 1854, číslo 96, zakazují konání veškerých spiritistických schůzí a schůzek, jak ve veřejných místnostech, tak i v soukromých bytech z ohledu veřejného blaha, pro bezpečnost mylného učení spiritistického vůbec a jmenovitě pro jeho účinky zdraví lidskému nebezpečné. Proti všem účastníkům schůzí a schůzek, konaných přes tento zákaz, zakročeno bude trestně podle paragrafu 11. svrchu uvedeného císařského nařízení peněžitou pokutou do 200 Kč, popřípadě vězením do 14 dnů.” To uvádí ve všeobecnou známost okresní hejtman. Tehdy byla kromě jiných potrestána paní Čeřovská, rolnice z Bělé u Pecky za uspořádání spiritistické seance. Přes pronásledování byl o spiritismus stále větší zájem a při již zmíněné výstavě v roce 1910 byl Karel Sezemský oceněn za instalaci spiritistické síně čestným diplomem. 22.června 1918 bylo z iniciativy Karla Sezemského uspořádáno divadelní představení “Na prahu věčnosti” od Fr. Vodrážky, které bylo hráno divadelní družinou Boženy Klečkové. Představení bylo vyprodáno a pro veliký úspěch opakováno a hráno i v Praze a jiných místech v Čechách. Karel Sezemský během první republiky rozvíjel aktivitu publicistickou a přednáškovou u nás i v cizině. Často zajížděl do Radvanic ve Slezsku, kde byl při spolku “Bratrství” vybudován první spiritistický dům, kde pracovali dva externí redaktoři “Posla záhrobního” J.Kuchař a J.Rosner, kteří začali vydávat časopis “Spiritistická revue”. (vycházela od roku 1919 až do roku 1938, pak s přerušením v době 2.světové války pod názvem “Psychická revue” až do roku 1948).
V roce 1934 během září navštívil Francii, aby konečně mohl poznat nejen francouzský venkov (Couvrelles, Villers, St.Paul) a Paříž. Setkal se s krajany, kteří odebírali jeho časopisy a knihy. Především se mu splnil dávný sen navštívit hvězdárnu, dům a hrob astrologa Flamariona a spiritistický dům spisovatele Allana Kardeca, vlastním jménem Hippolyt Rivail, profesor astronomie a fyziky v Paříži, z jehož nejznámějších prací, které spiritisté považují za základní kameny patří “Kniha duchů”, “Kniha medií”, “Co je spiritismus” atd. Po návratu z Francie naznačil, že lidstvu hrozí nebezpečí a tušil svůj odchod z tohoto světa. Práci v jeho nakladatelství přebrali další členové rodiny. V pondělí 30.listopadu 1936 v 19 hodin Karel Sezemský zemřel ve věku 76 let. Ve čtvrtek 3.prosince po 15 hodině se se zesnulým rozloučila rodina a lidé ze širokého okolí, rakev byla převezena s tělesnými ostatky do krematoria v Nymburce. V pátek v 10 hodin dopoledne se konala v obřední síni krematoria v Nymburce tichá smuteční slavnost. Obřadu se zúčastnili kromě rodinných příslušníků také spiritisté z různých míst. Nad rakví promluvil redaktor J. Rosner. Po jeho smrti vedla nakladatelství jeho žena, ale ne příliš dlouho. Nastalo období okupace, které spiritismu nepřálo, v roce 1939 činnost nakladatelství a edice končí a v roce 1941 byl gestapem zabaven veškerý písemný materiál. Krátce nato 19. 8. 1942 zemřela paní Sezemská. Při této příležitosti byla urna s popelem Karla Sezemského uložena do společného hrobu na městském hřbitově v Nové Pace. Hrob nebyl na přání Karla Sezemského označen a to až do roku 1998, kdy zemřela jeho adoptivní dcera Vlasta Sezemská, na jejíž přání byl hrob obnoven a označen nápisem „Rodina Sezemská“. Jeho život vezdejší byl pouze přechodem do jiných životů dle zákona karmy. Po válce již vlastně nedošlo pro krátkou dobu k obnovení činnosti nakladatelství “Spirit” a spiritismus byl pronásledován, i když se spiritisté scházeli a vydávali samizdaty. Význam Karla Sezemského spočíval především v činnosti autorské a vydavatelské. V jeho vydavatelství vyšlo přes 200 spisů vždy nákladem 1200 – 1500 kusů a přibližně jednou měsíčně časopis “Posel záhrobní”, který měl asi 1500 předplatitelů.
Jeho spisy lze rozdělit do dvou tematických okruhů. Do prvního patří spisy opravdu spiritistické jako např. “Jak zřizovati spiritistické kroužky”, “Novodobý spiritismus”. Druhý okruh se snaží čtenáře informovat o jiných, příbuzných duchovních naukách a dále o jevech, které se spiritismem souvisí “Léčení magnetismem”, “Hypnotismus a sugesce”. O těchto jevech pouze teoreticky nepsal, ale také některé z nich praktikoval. Hlavní jeho význam se však nalézá v činnosti organizační. Karel Sezemský vystoupil již na prvním sjezdu spiritistů v Praze roku 1895 a od této doby se účastní všech schůzí a sjezdů. Jeho přičiněním bylo založeno v roce 1912 Bratrské sdružení českoslovanských spiritistů. Navrhl též jejich znak. Dvakrát se snažil o založení spiritistické komuny (viz Duchárna Štikov). Šlo o zakladatele a šiřitele českého spiritismu nejen u nás, ale i v Rakousku, Německu, Jugoslávii, Francii a i v Americe.
